Opatření proti sání větru

Proti působení sacího účinku větru je třeba krytinu zajistit – tj. tašky se musí přichytávat.

Zatížení větrem při zastřešení pálenou krytinou je závislé

na poloze, výšce a konstrukci budovy
na typu, tvaru a sklonu střešních ploch
typu terénu
na druhu krytiny

Přesné určení zatížení a z toho odvozené přichycení tašek se vypočítá dle ČSN EN 1991-2-4 Zatížení konstrukcí – Zatížení větrem, její součástí je i mapa větrných oblastí České republiky. Tabulky pro nutné přichycení tašek jsou uváděny v Pravidlech pro navrhování a provádění střech vydané CKPT Čech a Moravy.

I bez provedených výpočtů však platí při pokládce technická pravidla výrobce, který předepisuje minimální nutné zajištění, a to:

tašky se zavěšují ve sklonech pod 45° volně na latě
při sklonu střechy 45° a vyšším je nutné přichytávat každou třetí tašku. Tam, kde lze očekávat zvýšené účinky větru dle místních klimatických podmínek, se tašky přichytávají i v nižších sklonech, tj. pod 45°.
při sklonu střechy 60° a vyšším je nutné přichytit každou tašku
při sklonu střechy 75° a vyšším je třeba přichytit každou tašku příčně (z boku příchytkou a v hlavové části vrutem či šroubem)

Bez ohledu na sklon a větrnou oblast je nutné přichytit každou tašku:

na štítové hraně
v hřebeni
podél nároží
podél úžlabí
pultu
v okapní hraně
kolem všech střešních prostupů
všechny řezané
s odstraněným závěsným zubem

Speciální příchytky

Tašky se přichytávají speciálními příchytkami ze žárově pozinkované oceli – bočně hlavovou, boční s hrotem a boční nebo pozinkovanými hřebíky, vruty či šrouby s protikorozní úpravou, popřípadě se drátkují vázacím drátem o prům. min. 1 mm (řezané tašky v úžlabí, nároží, prejzová krytina).

Prokázání vhodnosti připevnění podrobným výpočtem podle ČSN EN 1991-1 je nezbytné u budov:

nacházejících se v oblastech s vyšší hodnotou rychlosti větru než 30 m/s (větrná oblast V.)
kde při užívání proniká tlak větru rychle do vnitřních prostor s otevřenou konstrukcí ( např. hasičské zbrojnice)
umístěných na exponovaných místech , izolovaných kopcích, na větrných strmých svazích, hřebenech hor atd. ...
s výškou hřebene nad 30 m
v nadmořských výškách nad 600 m.n.m.

Ze zatížení konstrukce vychází i průřezy použitých střešních latí. Průřez latí se stanoví s ohledem na hmotnost a sklon krytiny, vzdálenosti krokví a klimatickou oblast. Minimální průřez je však 30 x 50 mm, ideálně 40x60 mm . Průřez kontralatí se stanoví na základě požadavků větracího průřezu a únosnosti, minimálně však musí mít výšku 40 mm , 50 x 40 mm (optimum je 50 x 50 mm).