Opatrní by měli být na sebe i na krytinu majitelé šikmých střech. Neboť i zdánlivě nevinné odklízení rampouchů a sněhu může mít nepříjemné následky. „Nezkušený jedinec si může při odklízení sněhu přivodit zranění, poškodit střešní tašky a případně i další části střechy. Raději by měli počkat na teplejší počasí nebo pověřit odborníky, v extrémních případech je vhodné volat hasiče,“ komentuje Rudolf Prus.
Prus také zdůrazňuje, že pokud mají investoři na střeše protisněhová opatření, měli by se vyhnout zbytečným zásahům do sněhové pokrývky. Rozhodnutí o umístění těchto prvků musí být podloženo statickým posudkem, který odpovídá místu stavby a posuzuje se i podle sněhové mapy. „Odstrašující případ, jak se sníh či led ze střechy neshazuje, pochází ze Slovenska, kde majitelé markantně poškodili střechu při neopatrném odstraňování sněhu lopatami, případem se dokonce zabýval i soud,“ upozorňuje Rudolf Prus.
Zmíněná sněhová mapa umožňuje každému investorovi zjistit přibližné návrhové zatížení sněhem podle místních podmínek. Zatížení závisí nejen na množství sněhu, které se může v oblasti podle sněhové mapy vyskytovat, ale také na dalších faktorech, jako je tvar střechy, okolní terén a tepelně-izolační vlastnosti. „Nejmenší zatížení střechy sněhem mají domy v okolí Prahy, Polabí a Jižní Moravy, kde je podle mapy udáváno maximální zatížení 70 kilogramů na metr čtvereční, což odpovídá přibližně 70 centimetrům čerstvého sněhu. Pokud se jedná o ulehlý sníh, můžeme orientačně počítat s poloviční výškou sněhové pokrývky,“ říká Václav Jakubčík. Jakmile začne sníh tát, je důležité mít správně navržené odvodnění střechy, ideální je odvodnění do vnitřních vpustí, tím předejdeme případnému pádu ledu přes okraje střechy a zranění osob.
„Celkově lze tedy konstatovat, že správná péče a respektování bezpečnostních opatření jsou klíčové pro zachování integrity střech a prevenci nebezpečných situací,“ uzavírá Rudolf Prus.